my dva

Spojili jsme síly, svoje světy, spojujeme mužský a ženský princip, logiku a intuici. Učíme se od sebe, inspirujeme se navzájem. Propojujeme materiální a duchovní svět. Zajímá nás ženská stránka, stejně jako mužská. Dualita. Nejen vzývání bohyně v nás, také přijetí reality, svých stínů a strachů, ega. A věř, že to není pohádka, ale mnohdy práce na celý úvazek.

Zaujalo nás propojení relaxační techniky se silou bylinek a díky Daliborovu zaměření a 9letým zkušenostem práce s bylinami, jsme se vrhli do tohoto světa - světa podpory ženského aspektu a sebepéče. Navrácení k ženství, podporu žen i lásky. Témata, co dávají smysl nám oběma.

"Lidé na byliny často nehledí komplexně, zaměřují se na jednotlivé vlastnosti a opomíjí negativní vlivy, které mohou přinést. Důležité jsou souvislosti i kombinace. Jsou to bytosti. Přinášejí zdraví, ovšem mohou ho při neznalosti i ohrozit. Vše v tomto vesmíru má svou silnou, pozitivní, stránku a také tu negativní. Dualita."

Dalibor

Cesta k fytoterapii Dalimu začala v dětství. Od malička byl při nemoci uzdravován a posilován silou bylin, nikdy léky. To byl největší dar, tím se nastartovalo jeho životní poslání.

Utvrdilo se, když nastaly nejtěžší životní zkoušky, nemoc táty a dědečka. Postupně se učil od terapeuta Evžena Brhela, který jej léčil od dítěte. Díky jeho tehdy 25letým zkušenostem (dnes 34 let) získal znalosti a spojitosti v oboru fytoterapie a tradiční činské medicíny.

Je člověkem pozorujícím postup klasické medicíny a hledí na studie. A tak vystudoval Chemii a technologii potravin na VUT. Zároveň je jeho světem i ten jemnohmotný. Oba se promítají v Daliborově životním nastavení a praxi terapeuta. Logika, znalosti a intuice. Harmonické spojení východní a západní medicíny.

Umí se až neuvěřitlně (pro mě jako pro sledovatelku) pohybovat v situacích, kde zamrzám a chci se jim kvůli jejich nepříjemnosti vyhnout. Navíc je jako taková lidská baterka - vždy posvítí na ty tmavá místa v nás, aby se mohla uvolnit a byla přijata, abychom žili svobodnější životy, v souladu s našim nitrem, naší autenticitou.

Ali

Několik let jsem se pohybovala v mužském světě, ve světě financí. Tam kde se propojoval výkon, výsledky a soupeřilo se. V roce 2019 jsem se rozhodla, že nechci dál chodit domů se slzami v očích. Toužila jsem po podpoře a jemnosti, uvolnění. Po světě, kde budu přijata a jenž bude plynout, kde nebude jen stres a hodnocení.

Postupně jsem došla k tomu, že je třeba mít okolo sebe, ve své bublině, ženy. Sesterství, podporu, přát si navzájem. Ne rivalitu, ne posuzování, ne pomluvy. Upřímná přátelství a otevřenost. Nejen povzbuzující slova, ta opavdová, kde si dokážeme říct cokoli do očí. Objevila jsem je. Také ženské kruhy, meditace, cvičení. Vrátila jsem se k přírodě, tanci, zpívání si a malování. Moje naplnění. Od čeho jsem byla jako holčička odrazována.

Pořád mi to ale přišlo nějak neúplné. Dalibor mě v mé cestě inspiroval vidět svět nejen pozitivním pohledem (nevidět jednorožce, růžové mráčky, duhy a třpytky), vidět i to, co považujeme a jsme učení vnímat jako negativní. Připustit si celou pravdu a vědomě jít tou veselou.

"Věřím, že není třeba porovnávat se s ostatními a odsuzovat. Že nejsme dokonalé a nemusíme být. Jsme perfektní právě v tom, v nedokonalostech. Jaké jsme v tuhle chvíli. Teď."